Ctenochaetus tominiensis M (8cm)

Příslušníci čeledi bodlokovitých mají po obou stranách ocasního násadce plochý, dopředu vychlípitelný trn či ostrou kostěnou desku, podobnou chirurgickému skalpelu. Touto nebezpečnou zbraní při bočních úderech ocasem mohou své soky nebo nepřátele vážně zranit. Druhy rodu Naso mají na tomtéž místě malé kostěné nože dva nebo jen zkostnatělé hrbolky.

Bodloci mají s ohledem na převážně rostlinnou výživu velmi dlouhý zažívací trakt. Tělo mají vysoké, ze stran značně zploštělé. Charakteristicky houpavě se pohybují. Oči jsou umístěny většinou vysoko na hlavě. Zajímavá je jejich rychlá barvoměna a změna kresby.

Asi 70-80 % jejich stravy činí řasy, zbytek korýši, malé ryby, červi a jiná masitá potrava. Pro zlepšení trávení často polykají malá zrnka písku.

Mladí jedinci žijí v různě početných hejnech. Dospělí se třou v hejnech obvykle navečer při stmívání. Náhle se několik jedinců oddělí a plave směrem k hladině. Plavbu ukončí v párech přimknutých těsně k sobě. Partneři se od sebe prudce vzdálí v oblaku jiker a mlíčí. Jikry a mladé ryby jsou pelagické. Na začátku vývoje prožívají larvální stadium zvané Acronurus, kdy mají v místech budoucí ploutve hřbetní a řitní dlouhé trny.

Je známo na 100 druhů bodlokovitých, vyskytujících se v tropických vodách na celém světě. 

Mořská akvaristika ReefHome Český Těšín